Červenec 2009

chody kone ve westernu

30. července 2009 v 20:49 | nikolll11
Walk - představuje ve westernovém stylu krok.Walk musí být klidný, čistý a pravidelný. Chceme-li vykročit ze zastavení, použijeme lehkou pobídku holeněmi. jakmile se kůň rozejde, holeň přestává působit.Otěže držíme co nejvolněji a zrkátíme je pouze v případě nutnosti.
Jog - klidný, uvolněný klus, ve kterém je kůň přesto dostatečně aktivní. Během soutěží jezdec v jogu nevysedává a musí pohyby koně vysedět.

Trot - V terénu bývá tempo klusu vyšší a nazývá se trot. Kovbojové používali trot zejména, když se potřebovali rychle přemístit. V tomto chodu pravidelně do rytmu pohybu vysedali. Méně namáhavý než lope.
Lope - klidný krátký cval


drezura

30. července 2009 v 20:48 | nikolll11
Cílem drezury je co nejvíce zdokonalit pohyb koně. Dobře vycvičený kůň se pohybuje s jakousi ladností, uvolněností, ale přitom musí být velice pevný v nohou. K tomu je zapotřebí dostatečné ohebnosti, pružnosti, vyváženosti a dobře vyvinutého svalstva. Veškeré pohyby, které kůň vykonává, musí vypadat jakoby je dělal z vlastní vůle, kůň musí být schopen reagovat na jezdcovy nepatrné pokyny. Dále je potřeba, aby kůň byl psychicky schopen vykonávat tyto složité drezurní figury, musí být dostatečně motivován ke správnému provádění cviků a k tomu je zapotřebí řádná disciplína.
Samotné závody a cvičení probíhají v tzv. drezurním obdélníku, který má rozměry 20x40 m. V mezinárodních soutěžích je tento obdélník větší a to o rozměru 20x60 m. Jízda je většinou předváděna s doprovodem hudby. V této soutěži jsou dány i stupně obtížnosti stejně jako tomu je u parkuru, s tím rozdílem, že zde není stupeň obtížnosti spojován s výškou překážek, ale s obtížností jednotlivých figur a cviků.
Podle všeobecně platných pravidel jsou po obvodu a uvnitř jezdeckého obdélníku umístěny jednotlivé body, které jsou označeny písmeny. Každé toto písmeno značí místo, kde jezdec s koněm provádí jednotlivé cviky nebo vyznačují místo, kudy má jezdec projet.

Dostihy(pojmy)

30. července 2009 v 20:33 | nikolll11
Amatér - jezdec, který za svůj výkon nepobírá odměnu a není vyučen v oboru. (zkratka am.)
Blajdeka - podložka pod sedlo s kapsami, do kterých se dávají olověná závaží pro vyvážení předepsané hmotnosti jezdce
Blinkrs - stínidla na oči koní. Zabraňují pohledu koně do stran
Cígle - otěže, často pogumované
Dostih - v těchto závodech jsou hlavně angličtí nebo arabští plnokrevníci. V sedlu sedí okej. který během závodu diktuje tempo. Dostihy se běhají především na travnatých drahách. Délka tratí bývá v rozsahu od 1000m do 3600m. V konečném vyhlášení vítězů se mimo jiné uvádí také vzdálenost mezi jednotlivými koňmi úři proběhnutí cílem.
Dostihové sedlo - dostihové sedlo je nápadné svou velikostí, dopředu směřujícími bočnicemi a malou kostrou. Nejlehčí sedla váží okolo 500gramů.
Handicap - dostih, ve kterém koně nesou rozdílnou váhu podle svých předchozích výkonů, aby se šance na vítězství vyrovnaly.
Jezdec - Profesionál, který za svou kariéru ještě nenasbíral padesát vítězství.
Klusácké dostihy- pět nejdůležitějších zkoušek, určených pouze tříletým koním. Koně nosí stejnou zátěž, pouze klisny jsou oproti hřebcům zvýhodněny o 1,5kg.
Kurt - dostihový podbřišník
Kurz dostihu - vyznačená trasa steeplechase dostihu od startu do cíle s určeným pořadím překážek a otočných bodů.
Handicap - dostih, ve kterém koně nesou rozdílnou váhu podle svých předchozích výkonů, aby se šance na vítězství vyrovnaly.
Hejcpač - dostihový bičík, označuje se také jako klacek nebo tágo. Během dostihu je rozhodčímy hlídán počet ran, kterými jezdec koně pobídne, za nepřiměřené pobídky následuje sankce
Outsider - kůň, u kterého se nepředpokládá umístění v dostihu a je na něj také pořádán nejnižší kurz sázek
Paddock - ohrazený prostor na závodišti, kde se koně vodí před dostihem. Jezdci zde nasedají, koně se zahřejí před nadcházejícím sportovním výkonem a diváci zde mají možnost prohlédnout si je prohlédnout ještě před vstupem na dráhu.
Pígle - třmeny dostihového sedla
Puler - špatně voditelný kůň, neakceptuje pomalé tempo dostihu a brání se držení jezdcem
Překážkové dostihy - dostihy přes přírodní nebo umělé skoky, dále se dělí na proutěné překážky, steeplechase a steeplechase crosscountry.
Renboty - lehké jezdecké boty, určené pro dostihový sport
Rensedlo - lehké dostihové sedlo vážící zpravidla pouze 1kg
Rovinové dostihy - dostihy bez překážek, mající charakter výkonnostních zkoušek pro mladé plnokrevníky. Běhají buď na travnatém nebo pískovém podkladu.
Trenza - dostihová uzdečka
Vážení - před dostihem a po jeho ukončení se žokejové váží ve vážnici. Všichni oblečení, obutí a se sedlem. Je-li váha žokeje nižší než by měla být dostane vyvažující olověné destičky. Po ukončení dostihu se váží proto, aby se vyloučilo případné podvádění.
Vištuch - dečka pod sedlo
Zkušební cval - v dostihové hantýrce musí koně absolvovat před každým rovinovým dostihem nejkratší cestu ke startu. Dostihová komise však může povolit výjimku a koně od zkušebního cvalu osvobodit.
Žák - dosud nevyučený jezdec, student jezdeckého učiliště nebo školy (zkratka žk.)
Žokej - profesionál, který dosáhl padesáti a více vítězství (zkratka ž.)
Žokej - během dostihu stojí ve třmenech a jeho trup je silně předkloněn. To je proto, aby jeho těžiště bylo nad těžištěm koně. Kůň takhle může vynaleznout obrovskou rychlost.


Barvy koní

30. července 2009 v 20:32 | nikolll11
Plavák
Srst je žlutá různého odstínu (světlý plavák, plavák, tmavý plavák, šedý plavák-myšák), hříva, ocas a spodky končetin černé nebo šedočerné, typický je úhoří pruh na hřbetě.



Strakoš
Strakoši jsou hnědáci, ryzáci, vraníci. Po těle se jim objevují různě velké nepigmentované skvrny s bílou srstí. Toto zbarvení se vyskytuje především u severoamerických plemen koní.


Vraník
Vraníci mají všude černou barvu, pokud se objeví hnědé chlupy na slabinách nebo na tlamě, jedná se o černého hnědáka.


Žluták (izabela, palomino)
Palomino má žlutou až zlatavou barvu. Hříva a ocas bývají vždycky bílé. Existuje i stejnojmenné plemeno.


Ryzák
Červená srst v odstínech od světle červené až po téměř černou (světlý ryzák, ryzák, tmavý ryzák, černý ryzák), hříva, ocas a spodky končetin vždy stejné barvy, nikdy černé..Hříva a ocas mohou mít i světlejší barvu.


Hnědák
Hnědák má po celém těle hnědé chlupy, hříva, ocas a končetiny ve spodní části jsou černé, také mívá černě olemované špičky uší a tlamu. Odstíny hnědé se liší od světlé po kaštanově tmavou, podle toho se pak barva blíže specifikuje (např. světlý hnědák nebo tmavý hnědák).


Albín
Albíni mají typicky nepigmentovanou kůži, která má růžovou barvu a je pokrytá bílými až nažloutlými chlupy. Mohou se vyskytovat tzv. "rybí oči".

Odznaky koní =o)

29. července 2009 v 20:56 | nikolll11

Umělé značky pro identifikaci koní



Výžehy: Výžehy jsou běžné u celé řady plemen. Některé značky označují konkrétní plemeno, zatímco jiné jsou osobními značkami majitele. Umisťují se na krk, stehno, do sedlové krajiny a jsou
trvalé.


Vymrazené značky: Bezbolestný proces zahrnující použití značkovacích želez, která byla
vychlazena v tekutém dusíku. Chlad zničí v kůži pigmentové buňky a chlupy
pak na těchto místech rostou bílé. Číslice a písmena jsou pak trvale registrována.


Značky na kopytech: Poštovní kód majitele je vyžehnut do stěny kopytního pouzdra. Je to
bezbolestný proces, ale je nutno značku každých šest měsíců obnovovat.



Mikročipy: Mikročip se vpíchne do svaloviny na krku. Tento způsob identifikace se běžně
používá u psů a koček. Podrobné údaje o koni, který byl očipován, jsou regisrovány

v počítačovém systému a údaje na čipu se dají přečíst pomocí speciální čtečky.





Odznaky na těle:

Černé plochy: Černé spodky končetin, černá hříva a ocas, černé chřípí a černé konečky ušních boltců, které se vždy vyskytují u hnědáků.

Šedožlutá hříva a ocas: Hříva a ocas jsou světle smetanové. Často se vyskytuje u kaštanových
hnědáků.

Hřbetní neboli úhoří pruh: Černý nebo tmavohnědý pruh se táhne od kohoutku podél páteře až k ocasu. Někdy zasahuje i do ocasu. Často se vyskytuje u plaváků.

Grošování: Tmavé kroužky, které se objevují na světlejších plochách těla. Nejčastěji se vyskytují u šedých běloušů, a to v kterékoli barvě srsti, speciálně u hnědáků. Nejzřetelnější
jsou na jaře a na podzim, kdy koně línají.

Chlupové víry: Někdy se jim říká líznutí krávy. Jsou to vzory vytvořené nepravidelným růstem
chlupů a často připomínají rozetu rostoucí ze středu do stran. Bývají na krku,

ale mohou se vyskytovat kdekoli na těle a slouží jako identifikační odznaky.







Odznaky na nohou:

Bílá korunka:Oblast korunky je bílá.

Skvrnitá korunka: Černé nebo hnědé skvrny, které se objevují na korunce nebo kolem korunky
a na spěnce na bílém odznaku končetiny.


Zebroidní odznaky: Kroužky tmavých chlupů, jež se objevují na dolní části končetin.

Tmavé kopyto: Kopyta jsou břidlicově modrošedá. Tmavá kopyta se považují pevnější a
silnější než kopyta světlá, i když pro to neexistuje vědecký důkaz.

Světlé kopyto: Kopyto má světlou rohovinu. Je to často vidět v místech, kde jsou bílé odznaky.
Pruhované kopyto: Taková kopyta mají vertikální černé a bílé proužky. Hlavně u strakatých koní.






odznaky na hlavě:
Hvězda: Malá bílá skvrna na čele, která má často tvar kosočtverce.
Proužek: Úzký bílý proužek táhnoucí se dolů po nose.
Lysina: Široká bílá linie táhnoucí se dolů do středu hlavy. Obvykle začíná na čele a táhne se až na horní pysk.
Lucerna: Je podobná lysině, ale pokrývá větší plochu a zasahuje jedno nebo obě oči.
Šňupka: Obvykle je to malá bílá skvrna mezi nozdrami, respektive na horním pysku.
Bílé nozdry: Bílý odznak kolem nozder, který se podobá šňupce.
Bílé chřípí: Zcela bílé nozdry a jejich okolí.
Bledé chřípí: Světle hnědé chřípí.
Odznaky na pysku: Bílé skvrny na pyscích, případně v jejich okolí.
Rybí oko: Jedno oko je šedého nebo bílomodrého zabarvení místo normální barvy.
Bělima: Vnější vrstva oční koule je bílá. Často se vyskytuje u plemene appaloosa.

modlitba hříběte :)

29. července 2009 v 20:48 | nikolll11
Když se tráva v jarním slunku zelená
a kopytům je do skoku,
proč mi, Bože, musí strach
srdce ochromit?
Uháním
a vítr mi hřívu splétá.
Uháním
a štěstí běží o závod.
Uháním
a klopýtám o svou radost.
A přece neuniknu z vězení svých vyplašených očí,
které stejně nezachytí
neklid rozptýlený po světě.
Bože,
když se mezi stébly začne plížit noc,
vyslyš moje naříkavé ržání
a dej,
ať zaplane ve tmě jasná hvězda,
která můj strach zaplaší.
Amen.

modlitba koně:)

29. července 2009 v 20:47 | nikolll11
Motlitba koně
Nasyť mne, pane, napoj mne a dej mi čistou, prostornou stáj,
když zkončena je denní práce.
Mluv se mnou, neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže.
Budeš-li ke mně laskavý, budu Ti sloužit s radostí
a najdeš místo v mém srdci.
Netrhej otěžemi, prosím, nesahej po biči, jdem-li kupředu.
Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr.
Nebij mne, když Ti nerozumím.
Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli - možná,
že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.
Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas,
který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.
Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit,
můj milovaný pane, nenech mne, prosím,
hladovět a mrznout a neprodávej mne.
Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt
a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.

reakce koně na nebezpečí

29. července 2009 v 20:42 | nikolll11

I domácí koně si uchovávají své stádové pudy. Když se koně pasou, většinou stojí blízko sebe, a pokud se jeden kůň od ostatních vzdálí, ukazuje to na něco nenormálního a situace by se měla prozkoumat. Struktura stáda dává koní základní jistotu - bezpečí plynoucí z početnosti.

Na nebezpečí kůň reaguje útěkem. Kdys jeden člen stáda ucítí nebezpečí a začne utíkat, bude ho zbytek stáda následovat.

Koně jsou k životu ve stádě velmi dobře přizpůsobeni a dokážou navzájem komunikovat pomocí řeči těla, například projevem uší a různými hlasovými projevy. Koně spí ve stoje, což jim umožňuje rychle reagovat na nebezpečí. Když však koně přece jenom leží, pak se v jejich blízkosti pohybují jeden nebo dva, kteří drží stráž a jsou připraveni varovat zbytek stáda v případě nebezpečí.

Koně tráví většinu dne pasením. Jsou klasickým příkladem zvířat, která žerou málo, ale často. Jejich střeva jsou stále udržována zpola naplněná, aby v případě útěku neměli plná břicha. Další vývojovou adaptací koně je jeho životní zásada raději uteč než bojuj. Souvisí to s jeho zrakem. Kůň vidí v úhlu téměř 360° a vzdálenost mezi očima a hubou mu umožňuje vidět kolem sebe i při pasení. I když je kůň zvíře, které před nebezpečím spíše uteče, bude se v ohrožení bránit kousáním a kopáním.

Při zacházení s koňmi je důležité mít na mysli silný stádový pud, který tato zvířata mají. Je třeba se vyvarovat, abyste zahnali všechny koně z pastviny a venku nechali pouze jednoho osamělého koně. Kůň, který zůstal sám, bude projevovat známky stresu; bude pobíhat podél plotu, ržát a možná se bude i snažit přeskočit oplocení, aby se dostal k ostatním. Je to proto, že jeho stádo pro něj znamená bezpečí a osamocený kůň se cítí velmi zranitelný.


chody koně

29. července 2009 v 20:38 | nikolll11

chody koně!

chody koní všeobecně:

Většina koní má čtyři chody - krok, klus, cval a trysk. Existují však plemena, která mají také mimochod. Kůň by měl všechny tyto chody provádět vyváženě, rytmicky a energicky. Při popisu chodu koně se levá strana koně označuje jako vnitřní strana a pravá jako vnější strana. Také končetiny jsou označovány jako vnitřní přední, vnitřní zadní, vnější přední a vnější zadní.


Krok:
Krok je charakterizován jako čtyřdobý chod, neboť kůň pohybuje každou nohou zvlášť. Zaposloucháte-li se do zvuku jeho kopyt, uslyšíte čtyři nezávislé údery kopyt. Sekvence kopyt v kroku je následující: vnější zadní, vnější přední, vnitřní zadní, vnitřní přední. Kůň by měl dělat kroky stejné délky a měl by vypadat energicky a cílevědomě. Díváte-li se na koně v kroku, zjistíte, že jeho celé tělo je v pohybu. Pohyb protéká svaly hýždí, přes hřbet, plece až do krku. Kůň by měl vypadat silně,atleticky a trénovaně. Ačkoliv krok je nejpomalejší chod, kůň používá ve značné míře krk, což znamená, že si musíte dít pozor na to, aby vaše paže tento pohyb kopírovaly a neomezovaly.


Klus:
Klus je dvoudobý chod - kůň přešlapuje z jednoho úhlopříčného páru nohou na druhý. Posloucháte-li zvuk kopyt, uslyšíte v rámci jednoho kroku pouze dva údery kopyt. Vnější zadní a vnitřní přední se pohybují kupředu společně. Pak následuje chvilka přerušení a kupředu vykročí vnitřní zadní a vnější přední nohy současně.
- Klus je následující chod, který vám kůň může nabídnout a mnoho novopečených jezdců považuje tento chod za nejobtížnější. Když kůň kluše, pociťuje jezdec daleko silnější pohyb pod sedlem, než na jaký je zvyklý z kroku. Abyste se cítili v tomto chodu pohodlně, musíte mít tělo uvolněné, aby mohlo absorbovat pohyb a nikoliv napjaté, neboť pak byste na koni poskakovaili.


Cval:

Cval je tříbobí chod koně.
Ve cvalu se vždy dotýkají země dvě protější končetiny koně, zbylé dvě dopadají na zem odděleně. I cval je rozdělen na pracovní a lehký.
V lehkém cvalu se jezdec postaví do třmenů, což znamená, že nesedí v sedle. V pracovním stejně jako v klusu sedíte pevně v sedle, nacválat se může jenom z pracovního klusu!!!

Cval
Trysk-rychlý cval nebo vedlejší chod:
Trysk je stejně jako krok čtyřdobí takt. Kůň se v trysku soustředí, a rychle se unaví. Ale každý koník tryská rád, když jej máte pod kontrolou, spolu si to určitě užijete bezvadně!
Trysk nepatří mezi základní chody koně.

jmenovky for me

28. července 2009 v 20:20 | nikolll11

Kůň

28. července 2009 v 11:42
©2006-2009 *akelataka

Vectorky

28. července 2009 v 11:37



Animka 2

28. července 2009 v 11:35
©2005-2009 *akelataka

Animka

28. července 2009 v 11:34

©2004-2009 *akelataka

Poděkování

26. července 2009 v 21:47 | nikolll11

Ahojda lidi teď bych chteěla poděkovat Aki za můj nový dess...
Aki jsi dobrá ja ti moc děkuju za tvou obětavost a trpělivost...Atady něco pro tebe jako poděkování: